Dopad veganství na životní prostředí.

Today Show

Diskutujeme-li  o změně klimatu, jednou z věcí, které často přicházejí mezi nepřeberné množství zbraní se kterými můžeme klimatické změny porazit, je přechod na veganskou stravu. Od zdánlivě náhlého přílivu informací o veganismu a jeho pozitivních dopadech na naše zdraví i na planetu se veganská strava setkala s určitým odporem a dokonce i skeptickou kritiku. Veganství bylo vnímáno jako trend důvtipného influencera na sociálních sítích, nebo jako agresivní ideologii nynějších “hippízáků”  a “objímačů stromů”. Poměrně nedávno se však veganské možnosti dostaly do menu místních restaurací a byly přijaty kredibilními  spotřebiteli.

@sjanaelise

S informacemi shromážděnými z nesčetných studií jsem o dopadu veganství zatím dokázali zjistit toto: 

Méně odlesňování: obrovská poptávka po masu znamená, že půda potřebná pro chov skotu se musí vyrovnat a neustále roste. Společnost PETA hlásí, že za účelem pokrytí naší současné spotřeby masa je každou minutu pro zemědělská zvířata a plodiny buldozováno 7 pozemků v měřítku sedmi fotbalových hřišť, které jsou poté využity pro krm a chov zvěře. 

Méně plýtvání vodou: potrava pro stravování dobytku vyžaduje 4000 galonů vody denně, na rozdíl od 300 galonů používaných ve veganské stravě. V přepočtu ušetříte tolik vody, jako kdyby jste se 6 měsíců nesprchovali. 

Méně znečištění ovzduší a vody: Zemědělské odtoky (biliony liber odpadu obsahujícího bakterie a chemikálie z chovu zvířat) jsou zdrojem znečištění vodních toků. Tovární zemědělství také produkuje toxické emise, které mohou způsobit imunitní, zánětlivé a neurochemické problémy u lidí.

Photo by Joao Laet, Getty Images

Veganská strava stále obdružuje kritiku ohledně produktů, jejichž výroba prý stojí za to přehodnotit. Mezi tyto výrobky patří: 

Quinoa: Poptávka po quinoe nepříznivě ovlivnila zemědělce. Ti totiž zřídka využívají jejích nutričních výhod a místo toho prodávají nebo obchodují s těstovinami nebo rýží, jelikož hodnota quinoi prudce stoupla. Tato vysoká poptávka také znamenala snahu o větší zemědělský prostor a odklon od udržitelných zemědělských postupů.

Mandlové mléko: trh s mandlovým mlékem vzrostl mezi lety 2010–2015 o 250%. Mandlová plodina je jednou z  nejvíce vodně demandujicích  na světě. Proto její poptávka negativně ovlivňuje suchem. Nejvíce pak trpí kalifornské zavlažovací systémy a přírodní pozemky, které byly přeměněny na mandlové farmy.

Photo by Ravi Jolly
The Telegraph

S ohledem na tuto skutečnost se zdá, že nejlepší politikou je především výzkum. Možná rychlé vyhledávání některých vašich dietních sponek by mohlo změnit způsob, jakým se na ně díváte, jak často je kupujete, odkud je nakupujete a zda je i nadále používáte. Další věc je držet se místně vyráběných  a sezónních produktů, jelikož tato strategie zmírňuje dovozní náklady na životní prostředí a přísnější procesy výroby. V životě se neustále učíme novým věcem  a efektivně rosteme a přizpůsobujeme se těmto znalostem, takže pokud jde o naši stravu, nemělo by to být jinak. 


Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.